Během vrcholného a pozdního středověku narůstal zájem o logická bádání a další filosofické disciplíny. V 1. polovině 14. století do vývoje logiky výrazně zasáhl i anglický mistr známý pod jménem Walter Burley (cca 1275 – cca 1344/45), autor více než 70 spisů především o problémech logiky, přírodní filosofie a metafyziky. Tato monografie si dala za cíl komplexně prozkoumat jeden ústřední aspekt Burleyho reisticky uchopené logiky – tzv. propoziční realismus, jenž se vyznačuje tvrzením, že logika jakožto věda nezkoumá primárně slova a pojmy, ale spíše reálně existující věci jako entity uchopené lidskou myslí, která s nimi může dále operovat a vytvořit z nich komplexní entitu, oznamovací větu neboli propozici.
