Roman Štětina převádí své práce založené na textu zpět do slov. Čtyři performance, tři videa, tři audio nahrávky, dva texty a jedna výstava. Adaptace adaptace. Jako předlohu pro původní díla často využívá cizí texty, jejichž vyznění posouvá pomocí různých interpretačních nebo prezentačních strategií. Vedle sebe najdeme vysílání rádia, odborné studie, úryvky románu a divadelních her, volné myšlenkové asociace, pozorování vlastního těla, zápisky všedního dne, recitace básní nebo dětské popisy. Recyklace jako nový realismus. Jednotlivé žánry a promluvy se přepisem dostaly na stejnou úroveň. Podobně jako modernistická typografie nepoužívala velká písmena, protože při mluvení je nikdo nevyslovuje. Absence hierarchie nabízí nové čtení. Metoda, která vede až k domněnce, že skrze věci vidíme podstatu života, a proto nás věta z rádia dojímá přinejmenším tak, jako věta nějakého básníka.
