Předkládaná publikace se zabývá odporovatelností (slovy zákona „neúčinností“) v insolvenčním právu.
Jedná se o jeden z klíčových institutů dané právní oblasti, bez něhož by insolvenční procesy byly značně omezené až nefunkční, neboť by chyběl nástroj umožňující zpětně postihovat jednání dlužníka na úkor uspokojení jeho věřitelů v minulosti a v průběhu řízení.
Kniha je rozčleněna na tři části:
- první je převážně popisná, přičemž je nejprve představena terminologie, jež byla pro účely sepsání zvolena, na to navazuje historický vývoj institutu a zakončuje jej představení právní úpravy (odpůrčího práva v objektivním slova smyslu) a základních zásad;
- druhá, stěžejní část, se zaměřuje na hmotněprávní povahu nástroje, přičemž hlavním zájmem je samotné odpůrčí právo v subjektivním slova smyslu, jeho povaha a teorie o ní, účel, vznik a zánik, relativita a úvaha nad postupitelností;
- třetí část obsahuje procesní souvislosti, a to problematiku odpůrčí žaloby, rozhodnutí o ní a možnosti mimosoudního řešení věci. K tomu jsou připojeny otázky střetů odpůrčích sporů a insolvenčních řízení.
