Nadanému inženýrovi začíná být těsné Československo padesátých let. Za dramatických okolností prchá na Západ, odkud se do staré vlasti vrátí až po osmatřiceti letech, na sklonku života. Jeho senzační vynález, pozoruhodné životní osudy i kruté následky nelegálního odchodu hodlají popsat dva studenti žurnalistiky. Odmítá. Pátrají tedy na vlastní pěst. Oslovují fyzikovy kolegy, přátele, příbuzné. Každý z dotázaných něco dodá a doplní, ale současně také nedořekne, pouze naznačí. Při osobním setkání i chatu, po telefonu či skypu, mailem, dopisem. Střípky mozaiky… Z nich si představu o uplynulých událostech postupně dotváří sám čtenář. V poutavém příběhu se prolínají různé životní zkušenosti, prožitky, postoje, názory – na emigraci, na osobní odvahu a odpovědnost, na svobodu, na lásku, na život.
