Příběh o vlaštovce Glorii, kterou neviditelná touha táhne z jihu do zimy na sever, kde se její osud protne s osudem osamělého řidiče dodávky a mladého uprchlíka, snad nejvíc ze všeho připomíná Wildeovy nebo některé Andersonovy pohádky. Právě v nich často kdosi nepatrný, nebo i bezejmenný změní chod velkých dějin a příběhů. Na rozdíl od princů a králů jsou hrdiny této pohádky ti nejobyčejnější a nejopuštěnější lidé. Kulisami jsou jim místa kolem silnic, benzinky, betonové plácky a předměstí. Přesto si k nim, navzdory mnoha překážkám, proráží cestu naděje.
