V úvaze na pomezí filologie, filosofie a básnictví Klossowski Nietzscheho představuje jako pisatele, který promýšlí i sebe sama – své iluzivní já – coby pole pudů, myšlenek a jejich vzájemných střetů. Nietzscheánské teze typu „věčného návratu“ či „vůle k moci“ jsou u Klossowského znovu vpleteny do tkáně souvislostí a rozporů, z nichž se nikdy nemohou zcela osvobodit: odtud „bludný kruh“ v názvu. Kniha, která v originále vyšla v roce 1969 a čerpala také z řady tehdy málo známých pramenů, fragmentů z pozůstalosti a z korespondence, podnítila obnovený zájem o Nietzschovo dílo a výrazně ovlivnila řadu klasických textů moderní filosofie.
