Teoretik Karel Teige ve dvacátých letech minulého století použil slovní metaforu divadlo ulice pro pulzující, dynamický vizuálně-akustický děj, který se tou dobou odehrával v centrech větších měst. Měl tím na mysli nejen všudypřítomný dopravní lomoz a ruch, ale i novou urbánní ikonografii, kterou tvořily vývěsní štíty, portály obchodů, osvětlené výkladní skříně, fasádní velkoplošná reklama a blikající neony.
Výkladní skříně s rafinovaně aranžovaným zbožím neušly pozornosti surrealistů, kteří obdivovali jejich absurdní a vynalézavé sestavy, světelné iluminace byly blízké experimentům konstruktivistů, reklamy a nápisy vycházely z moderní typografie a osvědčených postupů, jak získat pozornost kolemjdoucích a flanérů.Pro pochopení meziválečného modernismu představuje ono pomíjivé divadlo ulice klíčové téma, přesto se tato oblast nestala nikterak rozšířeným námětem pro odborné studie.
Tato kniha se snaží najít průsečík mezi obchodem a uměním, mezi nízkým a vysokým, mezi popkulturou, komerční propagací a nezávislou tvorbou.
Publikace obsahuje pět odborných studií, které reklamní praktiky prezentují v kontextu výtvarného umění, architektury, fotografie, filmu a nových technologií spjatých s elektrifikací měst. Místně a časově se studie soustřeďují na rámec Československa vymezený lety 1918-1938 s výběrovými odkazy na evropské relace.
Textovou část doplňuje bohatá obrazová dokumentace vycházející z rešerší dobových periodik, archivů, soukromých i veřejných sbírek. Jako určitý anachronický prvek je do knižního bloku vsazen na průsvitném papíře soubor dvaceti kreseb Evy Koťátkové, který rozvíjí zkoumané téma na hranici mezi pragmatismem obchodu a křečovitou krásou surrealismu. Grafika Adéla Svobodová.
Kniha vychází s podporou Grantové agentury ČR v česko-anglické jazykové mutaci.
