Skvělá nová práce jednoho z nejuznávanějších amerických historiků popisuje úžasné drama dvou mocných vůdců, kteří stanuli proti sobě v červnu 1941. Líčí prazvláštní vztah Hitlera a Stalina, plný upřímných očekávání i neupřímných kalkulací, před německým vpádem do Sovětského svazu i s jeho nesmírnými (byť mnohdy nezamýšlenými) následky. John Lukacs zpochybňuje mnohé utkvělé představy. Kupříkladu tvrdí, že Hitlerovým prvotním cílem bylo zničit Anglii. Kdyby byl Stalinův Sovětský svaz poražen, Hitlerova Třetí říše by se stala v podstatě neporazitelnou, takže Britové a Američané by byli nuceni rozmyslet si, zda proti Hitlerovi ještě povedou válku. Kniha nabízí pronikavé pohledy do nitra obou protagonistů i nový obraz Hitlera a Stalina, jak byl zformován na základě jejich dlouholetých představ. Lukacs mimo jiné předkládá důkazy, že Hitler (na rozdíl od svých generálů) měl před vpádem do SSSR neblahé tušení. Stalin nemohl uvěřit (něčemu takovému totiž uvěřit nechtěl), že by napadením Sovětského svazu Hitler riskoval válku na dvou frontách. Proto ho válka úplně zaskočila a ohromila a málem přivedla ke zhroucení. Ale vzpamatoval se, stal se z něj skutečný státník a nakonec opravdový vítěz druhé světové války. Takovéto paradoxy někdy dějiny přinášejí – John Lukacs je líčí s mimořádným vypravěčským talentem.
