Antologie Čtení o Bedřichu Václavkovi zpřítomňuje momenty kritického přijímání i zpětného hodnocení díla literárního vědce Bedřicha Václavka (1897–1943) v časovém rozmezí od dvacátých let do první poloviny let sedmdesátých. Na základě chronologického a kontextualizačního hlediska je čítanka rozdělena do čtyř částí. První část (s texty Z. Kalisty, L. Blatného, A. M. Píši, J. Strakoše aj.) zachycuje, jak se Václavek v průběhu dvacátých let postupně etabloval jako literární kritik soustavně sledující soudobou literární produkci a vstupující do bouřlivých generačních i světonázorových diskusí. V druhé části je prostřednictvím textů E. Urxe, A. Nováka, V. Černého, F. X. Šaldy nebo B. Fučíka nahlédnut proces dozrávání Václavkovy literárněvědné metody ve třicátých letech, i s jejími limity. Poválečným vzpomínkově laděným příspěvkům je věnována třetí část, v níž A. Černík, J. L. Fischer, J. Drábek, J. Václavková a další přibližují některé souvislosti Václavkova života, včetně jeho tragického závěru v koncentračním táboře. Poslední část obsahuje recenze a studie K. Chvatíka, M. Noska, J. Brabce, O. Suse a F. X. Halase. Většina z nich byla publikována v šedesátých letech, kdy lze zaznamenat zvýšený zájem o dílo B. Václavka, který zapadal do širšího proudu tehdejší reflexe české meziválečné kultury. Václavkovo dílo se tak ocitlo v nových souvislostech znovu obnovovaného vědomí kulturní kontinuity.
