Soubor několika příběhů zasazených do východních Čech se zabývá otázkou, zda ponechat v krajině dosud kriticky ohrožený, avšak silně expandující druh šelmy bez jakékoli regulace. Je pravda na straně ochranářů a aktivistů, jejichž nadšení mnohdy hraničí s fanatismem, nebo zemědělců a myslivců, kteří se nezřídka jako starousedlíci musejí s následky těchto rozhodnutí potýkat? Jak říká aktér jedné povídky: Dřív jsme se chodili na vlky dívat přes plot do zoo, nyní jsme za plotem my a vlci si nás hlídají. Přímočaře a čtivě psané příběhy, které se mnohdy čtou jako detektivka, líčí přiostřující se spory mezi oběma stranami i bezmoc místních, v nichž často narůstá pocit, že nemají nikde zastání.
