Třetí pokračování životních příběhů Podivného Thomase si v ničem nezadá s prvními dvěma romány. Odd Thomas zůstává obětí (či vděčným uživatelem) svého daru, který mu nedovolí žít jako jiní lidé, ani odejít tam, kde na něho čeká jeho ztracená dívka Stormy, jejíž smrti nedokázal před šestnácti měsíci zabránit. Po drsných zážitcích v podzemních tunelech pod Pico Mundem, s nimiž jsme se mohli seznámit ve Věčném Thomasovi, odchází mladík do kláštera vysoko v horách Sierry Nevady, aby zde načerpal sílu do další pouti po téhle neklidné zemi. Oddychový čas, který je mu mezi bratry mnichy dopřán, však netrvá věčně. Tiché místo rozjímání se během jediné bouřlivé noci změní na jeviště drsného dramatu, kde i Bůh musí zůstat stát s otevřenými ústy nad rouháním člověka, kterého stvořil.
Bělostný sníh, valící se na klášter svatého Bartoloměje i školu pro hendikepované děti, nedokáže zakrýt smrtící temnotu. Bergmanův Reaper číhá ve zvonici, aby máchl kosou. Na pozadí oblých linií zimní krajiny se pohybují hranatá monstra, jejichž podstata je i pro člověka, který vídá mrtvé a přízračné bodachy, záhadou. Jak se ukáže, nadpřirozený původ by byl vlastně úlevným vysvětlením, jenže tak jako v životě i tady je největším nebezpečím člověk a myšlenky, jež nedokáže potlačit.
Dean Koontz i tentokrát prokázal podivuhodnou schopnost spojit skutečnost s fikcí, odlehčit drsné pasáže skvělým humorem a poskytnout čtenáři to, co od něj již léta žádá: Napínavé čtení, úžasnou zápletku, hru se slovy a příslib, že všechno ještě zdaleka nekončí.
