Kniha Ostrov, co voní jako pomeranče je prodchnuta skácelovskou poetikou a hudebním jemnocitem, se kterým autorka k poezii přistupuje. Verše jsou pečlivě rytmizované a neotřelé. Básně rozvíjí motivy lidskosti, soucitu, ticha, strachu a především lásky. To vše v příjemně přirozeném, civilním duchu a jednoduchosti.
