Kniha se věnuje rekognici osob v trestním řízení, která představuje komplexní a multidisciplinární problematiku velmi náročnou a procesně křehkou z hlediska řádné realizace. Zahraniční výzkumy přitom prokazují, nakolik nebezpečným až fatálním se může stát i dílčí pochybení pro nevinné osoby, dostanou-li se do hledáčku orgánů činných v trestním řízení jako možní pachatelé.
Monografie usiluje o ucelenou kritickou analýzu rekogničního úkonu nejen z pohledu kriminalisticko-taktického a trestněprávního, ale i psychologicko-forenzního. Autor předkládá řadu námětů ke zvýšení přesnosti a spolehlivosti znovupoznávacích procedur, přičemž se záměrně nevyhýbá ani problematikám kontroverzním. Kupříkladu tak pléduje za výslovné zakotvení rekognice prázdné do trestního řádu či se detailně věnuje komparaci vzájemně rozporných zahraničních výzkumů porovnávajících rekogniční procedury simultánní, sekvenční, eliminační či wildcard, a to s možnými konsekvencemi pro náš právní řád. Opomenuta není ani plánovaná rekodifikace trestního práva procesního či náměty na provádění znovupoznávacích procedur za pomoci nejnovějších IT technologií.
Kniha je určena všem zájemcům o oblast kriminalistiky, trestního práva procesního a dalších forenzních oborů, a to jak zájemcům z řad studentů právnických fakult a policejních škol, tak z řad praktiků.
