Zde opět Abd-ru-shin varuje před zkomolením a povrchní účelovostí. Otčenáš by mělo vydávat svědectví z duše toho, kdo jej odříká. Měl by si svou duši plně odevzdat Bohu, vydat svědectví o své vlastní čisté schopnosti vůle. Měl by rozmlouvat s Bohem a vyjadřovat Láskyplný vztah k němu a měl by vyjadřovat jásavé vyznání z duše. Otčenáš není prosba, je to slib. Měl by sloužit k načerpání síly k tomu, aby se modlící to o co se modlí, sám vykonal. Je to vztah k Bohu a zpětně k sobě samotnému.
