Román současného autora. Spas vychází z městské každodennosti sklonku tisíciletí s jejím slovníkem. Matoušek konfrontuje nitro hlavní postavy Síriusa Demka se současným světem. Sírius Demek strádá nemožností skutečného sblížení s druhými, o to víc, že se dokáže „s kterýmkoliv člověkem dokonale ztotožnit“, a protože nadevše touží po čistém uspořádání svých vztahů k druhým, neváhá za druhého člověka vyslovit právě to, co on sám nedokáže artikulovat nebo to před sebou zamlčuje – málokterý přístup vede k osamělosti spolehlivěji. O postavách románu se vypravěč vyjadřuje hned na první straně: „věřím, že to jsou lidé, kteří žijí mezi námi“. Každá z těchto „všedních“ postav je v románu Spas ostře konturována. Tomu napomáhá i skutečnost, že autor se soustřeďuje na události nějak emblematické (např. cestování do zahraničí, třídní sraz, zahradní párty, návštěva divadelní premiéry, sázka, maturitní ples, pohřeb v krematoriu, rozptyl, manželská nevěra...), které však vyvolávají rozpaky a nejistoty. Jako by se teprve zde ukazovalo, co je soucit a lhostejnost, ošklivost a krása, dobro a zlo. Román tak nově zpřítomňuje některé nejstarší základní lidské otázky. Humornost a trapnost je v knize vyvažována utrpením a bezradností. Smích a pohrdání se může změnit v účast.
