Kniha sleduje zrod fotbalového fanouška jako výrazného, často až excentrického sociálního typu české každodennosti. Praktika pravidelné návštěvy fotbalových utkání má u nás kořeny na sklonku 19. století. K jejímu masovému rozšíření došlo v meziválečném období. Tehdy také v češtině zdomácněly novotvary fanoušek, fanynka a rozvinula se bohatá publicistická, umělecká a intelektuální reflexe fenoménu. Historickými aktéry této knihy jsou vedle vlastních návštěvníků fotbalových hřišť a stadionů také miliony těch, kdo četli noviny odzadu, posluchači rozhlasových reportáží nebo konzumenti fanouškovského komerčního artiklu.
