Teoreticko-analytická publikace se zaměřuje na oblast divadelního tance a jeho proměny v několika posledních desetiletích. Formou jednotlivých studií cílí zejména na fenomén tzv. obratů (konkrétně instalativní, ekologický, postlidský a archivní), které vývoj tance v uplynulých letech výrazně spoludefinují. Výzkum se opírá o stěžejní zahraniční teoretické koncepty, jež však byly v českém akademickém diskurzu v souvislosti s významem tance dosud zcela absentující. Tím zároveň autorky usilují o jejich reflexi a etablování rovněž v tuzemském prostředí.
