Sedlmajerová vychází z češtiny k jiným jazykům, z literatury nejen k výtvarnému či zvukovému uchopení textu, od sebe přes druhého až k človšku jako druhu, k rostlinám a všemu živému. Mysticky a imaginativně znovuvytváří a z jakési druhé odvrácené strany bytí uchopuje Zemi, život na ní a lidský rod, ověřuje a prazákladní lidské mýty, vnámání, víru, zvyky a důvody, ale i každodenní banality a nutnosti života - jako je třeba láska. Básně rituály a (za)říkadla, když všude překáží svět. Básně, které na nás něco vědí.
