-Naštípnuté knihy jejich zraněný lesk / víc vám neodkážu,- čteme v závěrečné básni poslední sbírky Petra Krále Vzdálenosti. Patos zranění vedle úsměvu nad štípáním knih jako dříví. Nenaléhavost, odlehčení. Spontaneita, kterou si Král uchoval až do konce. Do Králova typicky odtažitého glosování skutečnosti zároveň vniká potlačovaná úzkost ze smrti, -neúprosný hrot-.
