Pokračování velkého popisu sovětské společnosti obdobím po 2. světové válce. I z tohoto popisu vyplývá, že se jednalo o narodnický projekt občinové společnosti a právě prosazení liberálního tvrzení o ‚marxistickém‘ základu patřilo k hlavním příčinám zániku Sovětského svazu i celého ‚socialistického tábora‘.
V knize se uvádí popis sovětské společnosti a začlenění hospodářství do sovětského projektu v jeho zralé podobě. Dále se autor podrobně věnuje období, kdy pracoval na Kubě a na základě poznání této odlišné společnosti popisuje své dozrávání ve vnímání společnosti. Zničení Sovětského svazu autor rozebírá po jednotlivých etapách a vytváří tak podrobný obraz příčin toho, proč se obyvatelstvo sovětského zřízení zřeklo. Významným činitelem se stal přesun obyvatelstva do měst, z něhož vzešel ‚hlad po obrazech‘. Následuje popis odpadlíků, studená válka a perestrojka se svým rozpadem symbolů, kampaní proti velkým civilizačním projektům (udržujícím společnost pohromadě) a zničení oprávnění sovětského zřízení. Samotný zánik Sovětského svazu autor popisuje jako ‚revoluci nomenklatury‘, která se v ‚postalinském‘ období vymkla kontrole. Nakonec se autor věnuje rysům protisovětského vědomí a rozebírá jeho hlavní cíle a zároveň i vady v logice a způsoby jejich obcházení. Závěr knihy představuje vtipný popis osobní zkušenosti se společností, jaká se vyvinula po zničení Sovětského svazu.
V průběhu knihy autor vysvětluje, že uspořádání, jak se v průběhu času v Sovětském svazu ustavilo, mělo své hluboké společenské příčiny. Jde m.j. o ‚vedoucí úlohu strany‘ a volby bez vybíratelných kandidátů. Uspořádání vycházelo z prastarých a dnes nevědomých zkušeností lidstva, které liberální filozofie odmítá.
