Větší zájem o přírodu v poslední době má svůj odraz i v terapeutické práci. Příroda nabízí oproti terapeutickému křeslu jinou dimenzi zážitku, psychologové a terapeuti začínají takříkajíc mezi stromy stále více terapeuticky pracovat. Vyrazit s klientem ven totiž rozhodně není jen nouzové řešení – když chodíme a mluvíme, naše mysl a tělo se integrují. Pokud jsme v něčem zaseknutí, zjistíme, že nám pomáhá pohyb a chůze vpřed. Fyzický pohyb také pomáhá například v naladění se na rytmus pohybů klienta, což je fyzický druh empatie. Terapie v přírodě má navíc příznivé dopady na samotné psychology a terapeuty, kteří jsou vystaveni příběhům a prožívání svých klientů. Terapie v přírodě zvyšuje jejich obvyklou fyzickou aktivitu, což vede ke zmírnění negativních dopadů sedavějších přístupů k terapii.
Kniha přibližuje teoretické základy i praktické rozměry terapie v přírodě, zaměřuje se na chůzi a mindfulness v přírodě, přináší četné kazuistiky, snaží se definovat dobrou praxi, zdůvodňuje přínosy psychoterapie v přírodě a to, proč dává smysl ve své praxi vyměnit čtyři stěny za stromy a na co si dávat pozor.
Adam Táborský vystudoval jednooborovou psychologii a veřejnou politiku. Tématem přírody a duševního zdraví se zabývá ve své terapeutické praxi i v doktorském studiu. Pracuje v PN Bohnice s lidmi s emočně nestabilní poruchou osobnosti pomocí DBT (dialekticko-behaviorální terapie), má zkušenosti z Centra krizové intervence.
