Kolektivní monografie dává čtenáři nahlédnout na pedagogiku volného času také cestou teologického, konkrétně křesťanského vnímání člověka. Člověk zde není viděn jako objekt či předmět, ale jako subjekt možné odpovědnosti včetně odpovědnosti před Bohem. Svobodný člověk jedná odpovědně, za své svobodně zvolené jednání nese i odpovědnost úměrnou osobní svobodě. K tomu, aby mohl ve své svobodě růst a zrát, a tím růst a zrát i v osobní odpovědnosti, je mu třeba výchovy. Pedagogika volného času se zaměřuje na jednání člověka v čase a prostoru, kde se uplatňuje lidská svoboda a odpovědnost; její snahou je pečovat o něj takovým způsobem, aby život v tomto čase a v tomto prostředí byl co nejvíce lidský. Pedagogika volného času nabízí kromě reflexí fenoménů výchovy, lidství, vychovatelství také mnoho rozmanitých využitelných metod. Z nich jsou v této publikaci v souladu se zaměřením jednotlivých autorů promýšleny a prezentovány různé cesty ke kontemplativnímu způsobu jednání a v souladu s pedagogikou volného času akcentovány především metody nedirektivní.
