„Ďáblův chřtán je vstupem do pekla. Velmi nebezpečným místem, kterému vládnou temné síly. Mnozí lidé zde navždy zmizeli. Jindy z útrob země vyšli záhadní cizinci v divných šatech. Nikdo nikdy nerozluštil záhadu tohoto prokletého území…“
(Kroniky Dračích skal)
Za bouřlivé noci se trojice zbojníků pokouší vykrást zámeckou pokladnici. Hradní stráž je vyruší. Aby vojáci nemohli střílet, vůdce zbojníků Robert vezme jako rukojmí šestiletého hraběcího syna Artura. Při pronásledování jsou dva zbojníci zabiti. Robert s Arturem se ukryjí v jeskyni Ďáblův chřtán opředené strašidelnými legendami o dracích a příšerách, které zde panují. Přestože je jeskyně slepá, záhadně v ní zmizí. David a Klára si chtějí jen vyzvednout pár věcí z chaty rodičů. Netuší, že některým místům je lépe se vyhnout. Před chatou najdou malého chlapce ve starobylých šatech, používajícího zvláštní mluvu. Kdo to může být? Jak se zde ocitl? Jasné je jediné, ten kluk se ztratil. Ohlásit policii to ale nemohou. Do hor přijeli bez souhlasu dospělých a potřebují se co nejrychleji vrátit. Sami musí rozluštit záhadu, odkud Artur přišel a jak ho dostanou zpátky. Téhož rána zavítá k domku osaměle žijící Báry Hávové neobvyklá návštěva. Je to muž v historickém kostýmu, který si říká Robert a tvrdí, že okradl hraběte Leopolda z Hínů. Jenže rod Hínů vymřel před staletími. Odkud pak ale pocházejí zlaté mince z Robertova váčku? A proč je i jeho vystupování na dnešní dobu tak neobvyklé? Knihu doplňují bohatě ilustrované faktografické kapitoly, v nichž autor na základě překvapivých objevů z doby prehistorické i novější vyslovuje odvážné hypotézy, které se staly inspirací pro tento příběh.
