Řekne-li se renesance, vybaví se nám něžná elegance Botticelliho Zrození Venuše, symbolu jara nové doby, nebo záhadný úsměv Mony Lisy od Leonarda da Vinciho, krása svalnatého těla Michelangelova Davida a město Florencie s kostely, paláci, náměstími a muzei plnými jedinečných uměleckých děl. A přitom byl tento -zlatý věk- ve své politické a společenské realitě dobou povstání, neklidu a válek. Stále ještě byli nevěrci a čarodějnice upalováni na hranici, spisy a umělecká díla se vhazovala do plamenů. Občanské války, rodinné potyčky a válečné konflikty byly na denním pořádku stejně jako spiknutí a vraždy.
