Proč se v radikálních emancipačních hnutích objevuje strach, smutek, pocit viny či úzkost? Proč se v nich šíří podezíravost, soutěživost a posedlost svojí pravdou? Proč v nich někdy převáží touha po ideologické čistotě a moralizující povyšování? Montgomery a Bergman nazývají situaci, kdy se jeden způsob dělání politiky vydává za ten jediný správný, rigidním radikalismem. V rozhovorech s lidmi aktivními v nejrůznějších politických proudech autoři zkoumají, jak se rigidní radikalismus šíří, ale také jak se ho daří odstraňovat. Kniha není návodem, jak být správně radikální, ale vybízí nás k experimentální cestě, jak měnit svět, sebe a sociální vztahy s druhými, a přitom z toho mít radost. Radost, která znamená měnit a být proměňován, cítit nebo dělat něco nového, společně konat a myslet.
Kniha obsahuje i rozhovory se Silvií Federici, Adriennou Maree Brown, Marinou Sitrin, Gustavem Estevaem, Leannou Betasamosake Simpson, Walidah Imarishou, Margaret Killjoy, Glenem Coulthardem a Richardem Dayem.
