V medicíně najdeme jen velmi málo témat zatížených větší mírou nepochopení, nesprávných interpretací, mýtů, iracionality a bohužel i nesprávné diagnostiky a léčby, než je právě bruxismus. Již český překlad odborného termínu jako -skřípání zuby- evokuje, že by jej měl řešit zubní lékař. Přitom však jako by se zapomnělo, že těmi zuby, potažmo čelistmi, hýbou svaly, se kterými naopak zubní lékař příliš mnoho do činění nemá a často ani mít nechce. Lékařské profese, které by se naopak tímto tématem již ze své specializace primárně zabývat měly, tedy především rehabilitační lékařství, o bruxismu vesměs mlčí, popřípadě odkazují směrem k psychiatrii. Bruxismus se tak ocitá v -zemi nikoho- a léčí se spíše důsledky na zubech a na duši než vlastní příčiny onemocnění, zabudované často v hlubinách pacientova pohybového aparátu. Autor na základě svých dlouholetých zkušeností z péče o pacienty s tímto postižením, informací z praktických kurzů i zahraniční odborné literatury napsal reprezentativní a ojedinělou monografii o bruxismu, jaká v našem odborném písemnictví zatím chyběla. Text se zaměřuje zejména na okolnosti, které mají význam v úspěšné péči o pacienty s bruxismem. Mnoho z těchto postřehů, informací a postupů je v České republice méně známo či zcela neznámo. Kniha by měla sloužit jako učebnice pro studenty, studijní příručka pro stomatology, orální a maxilofaciální chirurgy, fyzioterapeuty, rehabilitační lékaře, dentální hygienisty, zubní techniky a vůbec všechny zájemce o problematiku, kteří se dostávají do kontaktu se stomatologickými pacienty.
