Více než dvě století se v Evropě formuje filozofické myšlení, které nevidí originální a autentické postavení člověka v produktivním, vše do sebe zahrnujícím přetváření přírody, nýbrž v tom, že člověka je zapotřebí, mají-li země, nebesa, božství i on sám dospívat v to, čím jsou. Čtyři studie zahrnuté do této malé knížky sledují myšlení J. W. Goetheho, J. G. Herdera a M. Heideggera, a usilují tak ve čtenáři probudit schopnost zaslechnout tento tichý hlas potřebnosti nepotřebného neustále přehlušovaný halasnou honbou za produktivitou.
