Literatura a život mají společného jmenovatele: příběh. ..-br- Píší se sedmdesátá léta a William -Mole Man- Lyttle vykope v tunelu pod svým domem větu, která nezvratně ovlivní chod našeho světa. -Naše životy už nám nepřipadají jako příběhy.- -br- Protagonistkou autofikčního románu je třiatřicetiletá Emma, která se snaží porozumět svým českým kořenům, vyrovnat se se smrtí matky a najít odpovědi na otázky okolo zmizení své partnerky. Historie okolo ní neplyne, naopak se hromadí a tříští. Mezi pozůstatky se katastroficky zvedá vodní hladina a sílí požáry. Emma se jimi prodírá ve snaze poodejít od lásky, ve které se vítězí a prohrává. V jejím vyprávění docházíme na konec společně či každý po svém, příběh zůstává. Stejně jako otázka, zda vyprávění může člověku pomoci vyrovnat se s tragickými událostmi. -br--br- První román Emmy Kausc ukazuje, že autorka je originální vypravěčkou, která umí příběhy nejen barvitě vyprávět, ale také o nich přemýšlet. -br--br- Těžiště románu leží ve zkoumání možností jazyka a vyprávění jako nástroje k vyrovnávání se s bolestnými událostmi. Text je sycený barvitými obrazy, propisují se do něj jak schopnosti zavedené básnířky, tak i talentované prozaičky.-br- - redakce nakladatelství Host -br--br- Mezi vzpomínkami a mýty je příběh; (příběh) jako boj s časem, ale i jako snesitelnější forma života.-br- - Emma Kausc, autorka
