Zpěvačka a houslistka Helena Vedralová se dlouhodobě věnuje úpravám lidových písní a společně s kapelou Muziga interpretuje písničky převážně z rodného Valašska, kde se osobitým způsobem mísí world music, jazz i folk. Její nová deska Moře je ovšem vyplutím do jiných vod. Jde o autorský projekt, tentokrát s ryze osobními texty, který bychom mohli charakterizovat jako meditativní hudbu. Na novince, kterou právě vydává pod svým jménem, opět převažují prvky world music, doplněné o nenucený jazzový feel úsporné instrumentace, který dává štědrý prostor pro atmosférickou zvukomalbu houslí, violy, basklarinetu a perkusí. Oproti předchozí desce Zežali, zvázali z roku 2019 působí novinka klidněji, jakoby se chtěla vymezit místy až divokému charakteru lidových písní, ale přesto je naléhavou výpovědí. Citlivý přístup k aranžím, nechávající vyniknout klidnou náladu alba, prozrazuje silný záměr autorky, podpořený spoluprací s Ivem Viktorinem a hlavně s basklarinetistou Garethem Davisem, jehož široký záběr pokrývá současnou klasiku, jazz i elektroniku. Celkové vyznění alba také podporují nepřehlédnutelné perkuse a vokály Markéty Mužátkové, Heleniny spoluhráčky z Muzigy a ve třech písních vypomohl i basklarinetista Jiří Porubiak. Hudba Moře probíhá v jakémsi hypnotickém rytmu a čase, který zve k soustředěnému poslechu. Také stopáží všech šesti skladeb naznačuje, že spěch zde nemá žádné místo a zkratkovitá, zrychlená moderní doba tady najednou ztrácí na téměř čtyřicet minut svou moc. Hlavní slovo má plný zvuk akustických nástrojů, který spolu s konejšivými hlasy dávají posluchači příležitost se z hluku a spěchu dnešního světa přenést jinam, do radostného uvolnění a klidu.
