V době své korunovace se Eduard IV. zamiloval do Alžběty Woodvillové, mladé vdovy po Johnu Greyovi, jenž padl v bitvě u St. Albans na lancasterské straně, která byla považována za nejkrásnější ženu Anglie. A přes varování svých přátel se s ní oženil, když odmítla stát se jeho milenkou. Ačkoli se jí celý život věnoval, proslavil se svými nespočetnými milostnými dobrodružstvími. A tak Alžběta jen doufala, že královy aféry nezničí jejich život, a rodila mu stále další a další děti. Eduard byl stejně prudký a ukvapený v politice jako v osobním životě. Stále středem pozornosti, ať se nacházel mezi přáteli či nepřáteli, měl nádherné vzezření i vystupování a byl milován svými blízkými. Podobal se svému oblíbenému symbolu – zářivému slunci obklopujícímu yorskou růži. Z cyklu Dynastie Plantagenetů.
