Román z 87. revíru Detektiv Steve Carella si nebyl jistý, jestli správně slyšel, co ten člověk řekl. Od muže, jehož žena leží rozpáraná na podlaze ložnice v kaluži vlastní krve, by člověk něco takového nečekal. Stál vedle nočního stolku. Oči měl jasné a modré a v žádném případě se v nich nezračila bolest ani zármutek. Jako kdyby se chtěl ujistit, že mu Carella rozuměl, opakoval úryvek svého předešlého výroku, tentokrát s ještě větším důrazem. „Strašně rád, že je mrtvá,“ řekl.
