Problém reprodukce či reprodukovatelnosti je kanonickým motivem úvah o fotografii a ztělesněním její hraniční povahy. Mezi nejvýznamnější příspěvky k této diskusi patří teoreticko-kurátorská koncepce imaginárního muzea Andrého Malrauxe; její hlavní rysy shrnul v eseji vydané v roce 1947 a revidované v letech 1951 a 1965. Fotografická reprodukce se pro něj stává organizačním principem dějin světového umění, meta-médiem, umožňujícím transformaci obrazů v zájmu jejich porovnávání a uspořádávání. Fotografické imaginární muzeum tak lze zároveň chápat jako historický předvoj a předpoklad soudobých databází obrazů, určených ke strojovému zpracování. Český překlad Malrauxovy eseje doplňuje doslov Tomáše Dvořáka, který rozlišuje dva modely (chápání) rozmnožování obrazů: reprodukci originálu a sériovou výrobu.
