Slovakistka Jana Pátková představuje vzájemné obrazy Čechů a Slováků z perspektivy jejich národních reprezentací, jak jsou zastoupeny ve slovenské a české literatuře na ploše jednoho století. Sledované období zahrnuje počátek česko-slovenského setkávání představitelů rodícího se národně-emancipačního hnutí ve třicátých letech 19. století až po válkou přetržené kulturní vazby na konci třicátých let 20. století. Tradiční výzkumné téma česko-slovenských vzájemných vztahů autorka problematizuje pomocí postkoloniální analýzy marginalizovaných textů, jako jsou cestopisné prózy či zapomenuté romány.
