Příběh ženy, která bojovala za lidskou důstojnost.
Maghrebská dívka Lajla sní o sňatku z lásky, ale ten v jejím případě nepřichází v úvahu, přestože žije ve Francii. V jednadvaceti letech jí rodiče vyberou o patnáct let staršího muže - Maročana, kterého nikdy neviděla a s nímž dosud nepromluvila ani slovo. Otec jednoduše rozhodl, že právě s ním bude Lajla šťastná.
Dívka se brání, snaží se narušit zažité tradice, utíká z domova, pokouší se o sebevraždu... marně. Muslimský sňatek je uzavřen v Maroku, občanský obřad proběhne ve Francii. Lajla protestuje do posledního okamžiku, a když pronáší své -ano-, dusí se pláčem. Další osud jí dává za pravdu. Manžel se projeví jako slaboch chorobně podléhajícísvé matce, která udělá Lajle ze života peklo. Po narození syna vydělává dívka na celou rodinu a posluhuje tchyni, která ji neustále očerňuje. Ponižování, zákazy a urážky jsou na denním pořádku, ale Lajla nemá nikde zastání, je majetkem svého manžela, proto rodiče nechtějí nic slyšet. Když se vzbouří, manžel ji zbije tak, že Lajla skončí v nemocnici. Přesto se nevzdává a její nezdolnost jí nakonec přinese alespoň částečnou svobodu.
Lajlin příběh podává otřesné svědectví o životě arabských žen. Je jedno, jestli žijí v Maroku, nebo ve Francii, stále jsou majetkem otce, bratra, manžela, nemohou se bránit, musí na slovo poslouchat, a když se vzepřou, následují nadávky, hrozby, výprask... Lajla musela od sedmi let sloužit bratrům a vykonávat všechny těžké práce. Když se otci podívala do očí, dostala facku. Když připálila oběd, přerazil jí ruku. Bratři mohli chodit ven, ona zůstávala zavřená v bytě. Ráda by si hrála venku s děvčaty, ale otcova odpověď zněla pokaždé stejně: -Chceš na vzduch? Jdi na balkon.- Přestože ji nepouštěl na krok, aby se náhodou -nepošpinila-, přehlížel, že holčičku zneužívá vlastní bratr. Lajla však měla v sobě vzdor, touhu po svobodě, urputnou snahu vymanit se z otročiny, která jí byla určená nadosmrti. Rebelovala, bouřila se, provokovala, utíkala z domu, ve třinácti se poprvé pokusila o sebevraždu. Před svatbou se nervově zhroutila, léky jí však otec vzal, protože je považoval za škodlivou drogu. Dívka přestala jíst a pít, ale rodiče ji donesli k imámovi, jenž pod záminkou, že z ní vyhání zlé duchy, ji ztýral tak, že se musela podrobit.
Lajla prošla nezměrným psychickým i fyzickým utrpením, avšak prokázala nebývalou sílu a houževnatost. Přestože zaplatila vysokou cenu, dokázala se vymanit z ponižujícího postavení a vybojovala svou osobní bitvu za lidskou důstojnost.
