Staroegyptská civilizace byla velkolepá a výjimečná v mnoha ohledech: přetrvala po tři dlouhá tisíciletí, na faraonském stolci se vystřídaly tři stovky panovníků a počet rozmanitých božstev činil kolem půl druhé tisícovky. Zřejmě i kvůli tomu působí egyptská mytologie z dnešního racionálního pohledu zásadní nesnáz, neboť ji nelze vměstnat do přehledného systému, v němž by připadlo každému bohu přesně vymezené místo a působnost jako je tomu například v bájesloví antickém. Egyptští bohové se nikdy nenechali spoutat přízemní logikou, měnili podobu, totožnost či atributy, egyptské mýty se zhusta prolínaly nebo si dokonce protiřečily. Po staletí zůstávaly opředeny tajemstvím a nový život jim vdechl teprve Champollionův velkolepý úspěch. Právě díky němu a následné mravenčí píli generací badatelů nám dnes může britská egyptoložka Joyce Tyldesley předložit souvislé vyprávění, jež začíná stvořením světa a končí sebevraždou Kleopatry. Autorka věnuje stejnou péči životu bohů, historickým análům, moralitám, bajkám i pohádkám, a umožňuje nám tak alespoň částečně proniknout do myšlenek, nadějí a obav dávných obyvatel země na Nilu.
