Berlín má na konci devadesátých let mnoho tváří. Je to provincie i metropole zároveň: plný ilegálních barů, každodenních večírků a podivných existencí. Ale taky vybydlených domů a zadních dvorů, kam se stahují mladí lidé, aby přečkali pár hodin do další párty. Ve čtvrtích Neukölln a Prenzlauer Berg - přesněji v Tomášské a Sonnenburské ulici - na sebe oba světy narážejí. Zónu Berlín tvoří dvacet kapitol, dvacet příběhů: setkáváme se zde s Elidou a Jasonem, kteří se milují ve vaně plné umělých květin. Na scéně se objeví i úředník s literárními ambicemi, který sleduje extravagantní pár dalekohledem a vkládá jejich život do svých příběhů. Překvapí nás postarší dáma, která zastává až nečekaně volnomyšlenkářské pojetí lásky. Své místo tu má i čtrnáctiletá Laura, která se s kamarády schází v noci na hřbitově, kde kouří trávu, sní o nočních klubech a životě plném dobrodružství. Ale v Tomášské je relativní klid. Mladí lidé, mezi nimi i studentka Kateřina, míří do Sonnenburské ulice ve čtvrti Prenzlauer Berg. Tady bydlí všichni, koho nezajímá práce na plný úvazek, škola nebo trvalý vztah: bisexuální mládež navlečená do igelitových oblečků, chlapec slavící narozeniny se svým bratrem, který už osmnáct let odpočívá naložený ve formaldehydu ve Virchowově ústavu. Sonnenburská ulice se zdá být mytickým rájem. Ale možná, že je všechno jinak. Možná se za tím vším skrývá pouze touha po opravdových citech nebo strach z budoucnosti.
