Když vyšel Keseyho román Vyhoďme ho z kola ven (One Flew Over the Cuckoo's Nest) poprvé, setkal se sice s příznivým ohlasem kritiky, ale velký čtenářský zájem ještě nevzbudil. Ten se dostavil až o několik let později, když se kniha dostala do rukou revoltující vysokoškolské mládeže. V jejím autorovi začal být spatřován styčný bod mezi generací beatniků padesátých let a hippies a román se stal jedním z nejvydávanějších a nejčtenějších děl americké poválečné literatury. Lze říci, že stejně jako se Hellerovi už nikdy nepodařilo překonat stín Hlavy XXII, bude i Kesey vždy spojován jen se svým debutem. Ovšem navzdory tematické odlišnosti spojuje tato dvě slavná díla i cosi hlubšího, skrytého v jejich poselství: jak u Hellera, tak u Keseyho jde o usilovný boj člověka za vnitřní svobodu tváří v tvář nevypočitatelné moci.
Příběh -nepohodlného- chovance psychiatrické léčebny, filmovým divákům rovněž známý z oscarové adaptace Miloše Formana, neodkrývá pouze tabuizované téma drastických poměrů v zařízeních pro duševně choré. Ve svižném dějovém tempu, v jazykově neokázalém vyprávění klade otázku po hranicích normality v moderní společnosti a po možnostech a právu jedince žít svůj vlastní, autentický život.
