Lenka Procházková patří ke střední generaci českých spisovatelů. Své první prózy vydávala v osmdesátých letech v samizdatu a v exilových vydavatelstvích (Růžová dáma,
Oční kapky, Smolná kniha, Jan Palach a tři povídkové sbírky: Tři povídky, Přijeď ochutnat! a Hlídač holubů). Od devadesátých let publikuje oficiálně (Pan ministr, Šťastné úmrtí Petra Zacha, Zvrhlé dny), Jak si stojej nebožtíci (fejetony, spoluautor Aleš Pejchal). Dopisy z Bamberka (fejetony), Beránek (historický román o Ježíši z Nazareta), Zavři oči/Zatvor oči (uspávací magické pohádky v české a slovenské verzi), Zpráva Spolku Šalamoun (dokument o stavu justice a vězeňství v ČR).
Od roku 2003 do 2007 pracovala v diplomacii jako kulturní atašé v Bratislavě. Román Narušitel je fiktivním příběhem inspirovaným autorčinými zkušenostmi a úvahami z této doby.
