Hrdinka románu pětačtyřicetiletá Leona hledá odpovědi na otázky kam, a proč se ve svém životě dostala a kam směřuje. Snaží se najít souvislosti a důvody toho, proč žila a prožívá takový osud, ze kterého hledá východisko a přeje si pochopit jeho smysl. Přeje si být dobrou matkou svým dcerám a prožívat láskyplné vztahy se svým okolím. Ale k tomu, aby to tak bylo, si nejdříve musí vzpomenout na to, jaká byla její vlastní matka a jaké vztahy byly v jejich rodině. Musí udělat to, před čím doposud utíkala a čemu se bránila – to je vzpomenout si na všechno to bolestivé a ošklivé, co ji v životě potkalo. Jedině to ji může pomoci začít žít normálně a přijmout se taková, jaká ve skutečnosti je. Teprve se všemi odhozenými maskami nasazovanými v průběhu jejího dospívání, manželství a mateřství je schopná objevit svou pravou tvář. Hrad vzpomínek je román o ženách pro ženy i pro muže. O tom, co jsou schopny obětovat pro spokojenost své rodiny a lidí, na kterých jim záleží. A také o tom, kam až jsou schopny zajít anebo kam se nechají zatlačit v zájmu „lásky“. Je to příběh o ponížení, hanbě, výčitkách, hledání, bolesti, ztrátách a odpuštění. Leonino hledání se podobá loupání cibule. Odlupuje nejdříve nejsvrchnější tmavou slupku své přítomnosti a postupně směřuje k počátku všeho, kde to začalo, ke svému dětství. Pláče nad cibulí i nad svým osudem ale je odhodlaná dobrat se k samotnému jádru, k podstatě života – k lásce a víře sama v sebe. Její touha po opravdovém životě ji pomůže přenést se přes všechny úniky a úlety její mysli a rozplést zašmodrchanou nit svého osudu utkanou sudičkami.
