Bílé předání je prvním pokusem o ucelené vydání díla Guy Viarra v jediné knize. Až na jeho nejdelší prózu Don't call me worthy (Greges, 2002) a na několik textů z ranného období obsahuje tato kniha všechno, co z Viarrovy pozůstalosti dosud vyšlo. Texty jsou řazeny chronologicky podle doby vzniku,nikoli podle data prvního vydání. Jedinou výjimku představuje -Dopis přišlýodjinud- postavený na úplný začátek, protože nejlépe popisuje stav či místo,odkud Guy Viarre své básně píše: sebevražda není závěrečnou tečkou za jeho dílem; je jeho prvotním impulsem. Naučil se mít rád některé drobnosti života, ale nic to nezměnilo na tom, že byl mrtvý už ve chvíli, kdy se v něm zrodil básník, ne-li ještě dřív. A také jeho řeč je jiná. Nejenom slova, ale i gramatická a větná logika verše se u něj láme způsobem, jaký francouzština dosud neznala. Guy Viarre se narodil v roce 1971 v Pikardii, ale většinu života prožil na jihu Francie ve městě Tarbes. Tam se v říjnu 2001 rozhodl ukončit své pozemské trvání. Právě mu bylo třicet let. Před smrtí stihl vydat jen dvě útlé knihy (Před solí a Přestat dře) a odeslat čistopis textu Tautologie jedna do nakladatelství Flammarion. Zanechal po sobě řadu strojopisů. Některé z nich stále čekají na vydání. Přeložil Petr Zavadil.
