Kniha navazuje na autorovo velmi úspěšné pojednání o tom, Jak žil Žižkov před sto lety (2005, dotisk 2006). Tentokrát se Zdeněk Šesták zaměřil na oblast kriminality - na základě dobového tisku sleduje drobné podvodníky, zloděje, prostitutky, výtržníky, rváče a další lidi na okraji společnosti, ale rekonstruuje také případy vražd a velkých, promyšlených zločinů, jejichž -věhlas- přesáhl hranice tehdy ještě samostatného města Žižkova. Přes toto poměrně úzké zaměření lze význam knihy shrnout podobnými slovy, jako tomu bylo u prvního svazku: vytváří zajímavý obraz všedního života i životního stylu našich předků přesně před sto lety.
