Kniha je průvodcem vzájemnou historií soužití lidí a stromů na našem území. Shrnuje fakta, která v překladové literatuře na toto téma nenaleznete, a je určena všem, kteří mají o stromy zájem a znají - nebo alespoň tuší - jejich hodnotu. Kult stromů má u nás dávné kořeny. Všude ve světě platí, že příroda není kulisou života, není jen zásobárnou nebo zdrojem surovin - a lidé jí nejsou nadřazeni, i když někteří by si to velmi přáli. Soužití stromů a lidí trvá miliony let. Přesto je dnes nezbytné stromy před lidmi chránit. Díky vědě, technice a civilizaci totiž lidstvo získalo sílu, která likvidaci stromů usnadňuje. Stromům nemusíme říkat posvátné, ale v našem zájmu je, abychom se k nim chovali, jako by posvátné byly. Dosažení partnerství s přírodou, pochopení a respektování vzájemných mezí je totiž otázkou přežití. Jak píše v úvodu k této knize botanik Václav Větvička: -Stromy jsou patrně nejmohutnější organismy na Zemi. Nebo alespoň mezi rostlinami. Mohou být tak velké, že aby člověk dohlédl na vrchot musí pořádně zaklonit hlavu. A pak ji pokorně sklonit, a možná i čepici smeknout.-
