Snad nejvíce vzrušujícím rysem Crichtonových knih byla vždy autorova schopnost najít hypotetické originální využití moderních technologií a současně vidět problémy, které by mohly v popsaných souvislostech vzniknout, vytvořit příběh a podat jej věrohodně a napínavým stylem. V případě muže, který je na konci nejen svého osudu ale stane se doslova periférií počítače, se dostal do ohniska autorova zájmu problém ovlivňování lidské psychiky výpočetní technikou, jenž je dnes možná aktuálnější než v době napsání knihy a i přes obrovský vývoj, kterým mezi tím počítače prošly, neztratily autorovy vize nic ze své reálnosti.
V Člověku na konci Crichton nezapře ani svou inklinaci k lékařství ani k detektivnímu žánru. Drama se odvíjí ve stále se zrychlujícím tempu stejně jako pacientova nemoc ovlivňovaná počítačovým čipem. Jaký bude výsledek experimentálního léčení?
