Kniha čínského autora (v české přepisu čínštiny Kao Sing-ťien, nar. 1940) z 80. let 20. století, nyní žijícího ve Francii, byla v roce 2000 vyznamenána Nobelovou cenou za literaturu a stala se světovým bestsellerem. Román, vycházející nejen z nejlepších tradic čínské literatury a vzdělanecké kultury, ale též ze specifické recepce moderní evropské literatury, rozvíjí složitě komponovaný příběh hledání cesty vlastním životem. Ve dvou základních, stále se ovšem prolínajících vyprávěcích rovinách sledujeme jednak iniciační cestu mladého intelektuála po odlehlém čínském venkově, lesích a horách především jihozápadní Číny, kde se v době postupných dílčích reforem po smrti Mao Zedonga setkává s pozůstatky původní, nezkažené, „ne-konfuciánské“ čínské tradice. Druhou rovinou je až jakési archetypální pásmo dialogu mezi ty a ona, mezi mužem a ženou, odhalující bolest vycházející z jejich věčného potýkání.
