Esej O nomádství sociologa Michela Maffesoliho, profesora na pařížské Sorbonně, se nevrací jen k dějinám pojmu nomádství, jehož počátky tkvějí kdesi uu Nietzscheho a který se odráží později jak u Artauda, tak především u Deleuze, ale pokouší se tento jev obohatit interpretačním kontextem fenoménu bloudění, hledání, migrace, touhy neustále unikat a vystavovat se riskantním setkáním.