První kniha lvovské novinářky a spisovatelky Natalky Sňadanko. Příběh o dospívání v 80. letech v ukrajinském Lvově, pád Sovětského svazu, otevření hranic a možnost studia či práce v zahraničí. Sňadanko využívá i svých osobních zkušeností, kdy měla možnost pracovat a studovat v Německu (vystudovala germanistiku).
Hrdinka Olesja Pidobidko pochází z klasické lvovské tradiční rodiny, která má přesnou představu o tom, jak by se měl život mladé Haličanky vyvíjet, často podle představ zakonzervovaných z 19. století. Konec 80. let přináší kusé zprávy ze Západu o změnách v přístupu k sexualitě, které dospívající Olesjini kamrádi hltají a nesměle se pokoušejí překonávat ať haličské nebo sovětské výchovné tradice. Přichází pád SSSR, sexuální revoluce, otevření se studií dříve zakazovaných oborů, ale hlavně hranic, které se snaží přejít nejrůznější lidé s nejrůznějšími plány. Olesja odjede k Baden-Badenu jako au-pair, přestože německy vůebc neumí. Vtipně popisuje nemožnost porozumění si s protestantskou rodinou či německý způsob třídění odpadků. Posléze odjíždí do Freiburgu a nastupuje na univerzitu. Shání ubytování a práci a seznamuje se s potomkem šlechtického rodu, který je připraven si Olesju vzít a odjet s ní žít do Lvova, který se v představách jejich německých přátel nachází kdesi předaleko, v orientě, na Sibiři...
Kniha je psaná s nadhledem, humorem a ironií ke všemu vážnému, ať už sovětskému haličskému či německému. Bourá stereotypy, kterými trpí mnoho národů, přestože nejsou od sebe zas až tak vzdáleny. Bez patetičnosti a s velkou dávkou černého humoru se můžeme dovědět hodně i o sobě samých, o svých peripetiích a komplexech, neboť dějiny ani nás neušetřily ran, které potkaly Ukrajinu, a izolovaly kdysi blízké země a jejich kultury.
