Po záboru Rakouska a jeho přivtělení do tzv. Velkoněmecké říše jsme se stali „německou mládeží“. Všichni jsme museli povinně vstoupit do Hitlerjugend, kde nás připravovali na budoucí úlohu – účast ve válce. I ve školách nám vtloukali do hlavy, že nejvyšším posláním je padnout hrdinskou smrtí pro vůdce. Připravili nás o nejkrásnější léta dětství a mládí, která jsme strávili na frontě a později i v zajateckých táborech. Mnozí kamarádi přišli o život. Tenkrát se říkalo: „Padl za vůdce, národ a otčinu“.
