Česká literatura by se svým „tvarem“ dala přirovnat ke stromu: solidní a poměrně hluboké kořeny, pak zúžení v době barokní, kdy se čeština začala z literatury vytrácet, a pak znova zprvu nesmělé a později stále bohatší rozvětvování od doby obrozenecké až po současnost.
Multikulturnost českého literárního prostředí se nám už asi obnovit nepodaří. Jedno ale literatura udělat může a má: odstraňovat bariéry v lidech i mezi lidmi. A ta česká má v tomto směru na co navázat.
Kniha začíná Kosmasem a jeho dílem a pokračuje dále staletími např. K. H. Borovským, Jaroslavem Vrchlickým, Franzem Kafkou, Františkem Kožíkem, Josefem Kainarem, Ludvíkem Vaculíkem a spoustou dalších až po Michala Viewegha.
