Všichni milovníci bílého sportu nepochybně už někdy slyšeli o Williamu Tildenovi, ale pouze málokterý z nich zná pohnutý životní příběh tohoto suveréna světového tenisu dvacátých let minulého století. Tilden se stal v roce 1920 prvním Američanem, který vyhrál Wimbledon, a následujících deset let jen výjimečně našel přemožitele. Za sedm let neprohrál jediný důležitý zápas. I potom, když v roce 1931 přestoupil k profesionálům, jen zřídka okusil hořkost porážky. Nikdo tehdy svému sportu nekraloval tak jednoznačně jako Tilden tenisu. Na kurtě se choval občas samolibě a arogantně, ale zároveň byl rytíř, který nade vše ctil pravidla fair play. Přestože kráčel od vítězství k vítězství a svět ho obdivoval, neměl mezi svými vrstevníky opravdové přátele a dával přednost společnosti mladých chlapců. Teprve když jeho tenisová hvězda začala s věkem pohasínat, projevila se jeho homosexualita viditelněji. Za obtěžování mladistvých se dokonce dvakrát ocitl ve vězení. Veřejnost se od něho odvrátila a brány tenisových areálů se před ním zavřely. Bývalý nejlepší hráč světa, pro něhož byl tenis vším a který se i v pokročilém věku mohl měřit s těmi nejlepšími, obcházel tenisové kluby v Los Angeles a doprošoval se, aby si s ním někdo zahrál. Do světa velkého tenisu se mohl vrátit až na sklonku života. Právě když se chystal na americké mistrovství profesionálů, zemřel náhle v šedesáti letech ve svém hollywoodském bytě.
