Lidé umírají, jen co se narodí. Každým dnem se nám zkracuje život a nic s tím neuděláme. Je dobře, že si to v denním shonu vlastně ani neuvědomujeme , až do chvíle, kdy svou životní dráhu můžeme spočítat na prstech jedné ruky. Je to smutné, ale je to přirozené.
Už ale méně přirozené je, když někdo skončí svou životní pouť nečekaně, dokonce za podivných okolností. O těchto úmrtí se pak vedou dlouhé dohady a spory, a to i mnoho desítek let, dokonce i staletí.
O takovémto skonu pojednává i kniha Jana Bauera, známého autora historické literatury. Dozvíte se jak to bylo se smrtí Mozarta, Havlíčka Borovského, Jana Lucemburského, Giacoma Tasanovy, Jana Roháče z Dubé, ale i Aloise Rašína a mnoha dalších.
